De Havilland DHC-2 Beaver MK.I
Návrh tohoto lehkého transportního letounu začal vznikat v roce 1946. Jednalo se o první typ této firmy v kategorii STOL, kdy konstrukci tohoto letounu ovlivnili specifické požadavky ontarijského úřadu pro půdu a lesy. Svými výkony se i vyrovnal požadavkům pilotů létajících v buších Severní Ameriky, kteří požadovali spolehlivost, kategorii STOL a oddolnost v drsných Kanadských podmínkách.
Prototyp vzlétl 16.8.1947 a certifikace byla udělena v březnu 1948. Celkem bylo postaveno 1657 letadel Beaver I z čehož 980 strojů získala americká armáda (YL, L-20A, L-20B) dále pak 46 strojů obdržela britská armáda. V jednom kuse se vyrobil Beaver II s odlišným motorem Alvis Leonides. V roce 1964 se vyrobilo několik letounů Turbo-Beaver III s turbovrtulovým motorem United Aircraft of Canada Ltd (později Pratt & Whitnney Aircraft of Canada) PT6A-65 nebo -20 o výkonu 431 kW. Tyto stroje šli do civilního sektoru. Výroba byla ukončena v polovině 60. let.
Pro své vlastnosti si tento stroj našel práci skoro v 50 zemích. Poskytoval prostor pro pilota a sedm cestujících a náklad o hmotnosti 680 kg. Podvozek mohl být kolový, lyžový, plovákový či obojživelný.
Hlavní technické údaje
- Rozpětí: 14,62 m
- Délka: 9,24 m
- Výška: 2,74 m
- Nosná plocha: 23,20 m²
- Hmotnost: 1294 kg
- Vzletová hmotnost: 2313 kg
Výkony
- Maximální rychlost: 257 km/h
- Stoupavost u země: 5,2 m/s
- Dostup: 5490 m
- Dolet: 1252 km